Zdroj: Pixabay.com (odkaz)
Kde bych jen začal… hra For The King je pro mě trošku těžší na uvedení žánru, jelikož mi přišla jako rouge-like taktická strategie, ve které máte možnost se svými dobrodruhy putovat za neznámým dobrodružstvím, při kterém se budete snažit snižovat chaos světa a zároveň udržovat všechny své spolubojovníky na živu. Přesto, že se to může zdát jako snadný úkol, tak není a nyní si vysvětlíme proč.
Začneme začátkem hry, kde si budete vytvářet své tři dobrodruhy, kterým budete vybírat vše od vzhledu až po povolání. S povoláním je to trošku ošemetné, jelikož každé umí překvapivě něco jiného, nebo spíš začíná s jiným nadáním pro určitou formu zbraní. Také je dobré zmínit, že ze začátku nejsou všechna povolání odemčena, jelikož hra si zakládá na opakovaném hraní, dokonce při zapnutí vás varuje, že nejspíš ve hře neuspějete na poprvé, ale prý si s tím nemáte dělat velkou hlavu.
Rychle a jednoduše vysvětlím povolání, kdyby se někdo nechytil. Pokud budete mít například válečníka, bude mít nadání pro sílu, což mu ovšem nezabraňuje používat třeba luk nebo magickou hůl, pouze mu to sníží šance na trefu a jeho případné poškození. To ovšem není vše, jelikož každé povolání má určité postavení v souboji. Máte-li v družině například barda, který se dostane do boje, ve kterém bude sám, tak pravděpodobně prohraje, jelikož bard je hlavně podporou pro tým, která například zvyšuje šanci na zásah nebo omračuje nepřítele.
Když už máte vytvořenou družinu a začnete novou hru, tak se dostanete na mapu světa (překvapivě). Co ovšem minimálně mě překvapilo byl fakt, že s každým členem vaší družiny chodíte zvlášť, ne v jedné velké skupině. Po pravdě jsem si původně myslel, že mi to zážitek z hry znepříjemní, ale opak byl pravdou, jelikož na začátku každého kola si každá postava losuje, kolik dostane pohybu po mapě, díky čemuž můžete dosáhnout větší mobility po celé mapě.
Jediné, na co jsem nepřišel, je funkce spojování jednotlivých členů družiny, jelikož někdy jsou od sebe klidně 4 pole na mapě a jsou spojeni v soubojích do jedné družiny, a jindy jsou jen na vedlejších polích a nejsou sjednoceni, naštěstí se mi to nestávalo nijak často takže to přisuzuji nějakému bugu.
Naštěstí jde ze souboje vždy vycouvat před začátkem, což vám zabrání ve zbytečných ztrátách. Po celé mapě jsou různě rozesety kempy, katakomby, nebo normální města či loděnice. Kempy a katakomby slouží k získávání zbraní, peněz či jiných předmětů, města pak slouží k získávání úkolů a léčení družiny a loděnice slouží k… no, to si domyslete. Úkoly, které získáváte v městech mají hned několik variant odměn. Můžete získat předmět, peníze nebo snížit chaos, který postupně sužuje tuto zem. Čím více chaosu, tím těžší hra a komplikace pro hráče.
Nakonec se podíváme na soubojový systém. Jak jsem již zmiňoval, tak každé povolání má své místo na bitevním poli a každý dobrodruh dostává své zkušenostní body, díky kterým pak sílí (opět překvapivé, já vím). Souboje probíhají tahovým systémem, kde se vám na horní liště zobrazuje kdo, kdy a hlavně po kom má tah, díky čemuž můžete taktizovat, koho chcete omráčit jako prvního případně na koho jako prvního soustředit svou salvu útoků. Každý bojovník, ať už váš dobrodruh nebo nepřítel má svoje statistiky, například obrněný Ork má navíc krom životů i brnění, což podle počtu brnění snižuje poškození, které mu je způsobováno fyzickými útoky, ovšem i přes toto brnění máte různé možnosti, jak ho jednoduše zlikvidovat.
Například lučištník může střílet šípy, které ignorují zbroj, ovšem nevýhoda tohoto útoku je snížená pravděpodobnost zásahu. Na druhou stranu mág nepoužívá fyzické útoky, takže se na něj nevztahuje tento problém s brněním. Poslední věc, která mění boj jsou zbraně, kterými jsou vaši dobrodruzi vybaveni, jelikož každá zbraň umí něco jiného. Mezitím co jedna zbraň u válečníka může mít plošné poškození, tak druhá může být dělaná pro poškození jednoho cíle ovšem s brutální silou.
Poslední věcí měnící hru jsou body energie, které dobrodruzi mají. Každý hrdina má své body energie, které mohou během své akce použít a zvýšit si tak pravděpodobnost úspěchu. Pokud tedy chcete přepadnout nepřátelský kemp za válečníka, který má na úspěch třeba jen 30 %, ale má všechny body energie, tak je může investovat do té akce a zvýšit si tím úspěch na danou akci, což ovšem znamená, že mu v souboji následně může chybět. Pokud se dostanete s body energie na nulu, tak si je můžete „směnit“ za body pohybu. To znamená, že pokud vaše maximum bodů energie je pět a vy máte pět bodů pohybu, tak přeskočíte u daného dobrodruha tah a tím si je doplníte, ovšem tím nezabráníte šířícímu se chaosu a každý tah se tedy může v pozdější fázi hry stát rozhodujícím.
For The King je hrou, do které jsem šel bez očekávání něčeho zvláštního či zajímavého, ovšem hra mě dokázala velice mile překvapit, a to ať už jednoduchou ale přesto krásnou 3D grafikou, tak příjemným bojovým systémem či funkcí chaosu. Proto si tato hra odnáší krásných 8/10 přesto, že jsem váhal nad 9/10.
Konečný verdikt: For The King – 8/10
Zdroje: Republicworld.com (odkaz), uživatelské hodnocení
