Foto: Freepik

Herci a jejich zážitky:

Natáčení bylo plné vtipných a nečekaných momentů. Již při samotném výběru herců do rolí se objevilo několik zvratů. Například János Bán, který ztvárnil Otíka, byl na začátku natáčení vůbec nechápavý k češtině a měl velké problémy s jejím pochopením. To se ale proměnilo v jeho přednost, protože jeho postava byla ztělesněním zaostalosti a nechápavosti.

Rudolf Hrušínský, který hrál doktora Skružného, měl dlouhou pauzu od řízení auta a role Skružného pro něj znamenala návrat za volant po téměř třiceti letech. Navíc ve filmu měli Škodu 100 L, která byla záměrně vybrána v podstatě jako vrak, aby lépe zapadla do role venkovského doktora.

Marián Labuda st., který hrál Pávka, byl původně obsazen do role, u které se předpokládal náhradník pro řízení velkých vozidel. Nakonec ale všechny scény s náročným strojem zvládl sám, protože měl řidičský průkaz na nákladní auta a s tímto typem vozidla dokonce dva roky na vojně jezdil.

Zajímavé momenty přímo ve filmu:

Ve filmu se objevuje několik známých skladeb, jako například „Čechy krásné, Čeche mé“ od V. J. Picka. Postava Otíka měla maďarský přízvuk, a proto János Bán sám vymyslel, že si bude ve filmu hrát se zubní protézou, aby tento přízvuk skryl. Tento detail přidal na autenticitě jeho postavě.

Zajímavosti kolem natáčení a produkce:

Scénář k filmu vyšel knižně v roce 2005 pod stejným názvem jako film. Samotný scénář psal Zdeněk Svěrák po dobu šesti let, což ukazuje jeho pečlivý přístup k tvorbě. Režisér Jiří Menzel hledal dlouho vhodnou vesnici pro natáčení, která by ještě nebyla zasažena socialismem. Nakonec vybral Křečovice, rodiště skladatele a houslisty Josefa Suka.

Při psaní scénáře měl Zdeněk Svěrák inspiraci ve skutečných událostech ze svého dětství, kdy trávil prázdniny ve vesnici se svými bratry a tetou, která byla zpěvačkou a herečkou. Vesnička „málem“ neměla svůj název. Nejdříve se uvažovalo o názvu „Vesnička za babkou“, ale nakonec se přeci jen zvolil název, který je dnes tak známý.

Celkově natáčení „Vesničky má středisková“ probíhalo v přátelské a uvolněné atmosféře, což se pozitivně projevilo na výsledném filmu. Jde o jednu z nejoblíbenějších českých komedií, která si stále udržuje svou popularitu.

Herecké improvizace:

Vedle pečlivě napsaného scénáře bylo na natáčení místo i pro herecké improvizace. Například postava pana Pávka měla mnoho improvizovaných dialogů a vtipů, které dodaly postavě na osobitosti. Labuda byl známý svou schopností improvizovat a jeho spontánní nápady přispěly k vytvoření autentické atmosféry.

Zkoušky v přírodě:

Příroda kolem vesnice Křečovice hrála důležitou roli ve filmu a dodala mu jedinečnou atmosféru. Během natáčení se však tvůrci setkali s různými překážkami. Například při scéně, kdy Otík jede na horském kole, měl herec János Bán problémy udržet se na úzké stezce a několikrát spadl. Tato autentická událost však pouze přidala na komičnosti a dojemnosti scény.

Významná ocenění:

Film „Vesničko má středisková“ získal několik prestižních ocenění. Na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary získal Zvláštní cenu poroty a také Cenu diváků. Tento úspěch potvrdil nejen komerční popularitu filmu, ale i jeho kvalitu a schopnost zaujmout širokou diváckou veřejnost.

„Vesničko má středisková“ se tak stala nejen komedií, která rozesmála generace diváků, ale také ukázkou toho, jak pečlivá práce, spontánní nápady a nečekané situace mohou přispět k vytvoření skutečně nezapomenutelného kusu filmového umění.

Závěr:

Film „Vesnička má středisková“ zůstává nejen ikonickým dílem české filmové historie, ale také připomínkou geniálního herectví a tvůrčího nadšení Rudolfa Hrušínského a Mariána Labudy. Jejich schopnost improvizace a schopnost vtisknout postavám životnost a autentičnost přinesly filmu nezapomenutelný charakter.

Natáčení filmu bylo plné zábavných příhod a nečekaných událostí, které přispěly k jeho jedinečné atmosféře. Improvizované momenty Rudolfa Hrušínského a Mariána Labudy dodaly snímku spontánnost a vtip, který se promítl do srdcí diváků. Veškeré vtipné příhody jen ukazují, jak herci dokázali nečekané situace bravurně zvládnout a přetvořit je ve zlaté okamžiky filmového humoru.

Veselé vzpomínky na natáčení a úsměvné historky spojené s tvorbou tohoto filmového skvostu budou žít dál nejen v paměti těch, kteří měli tu čest na natáčení být, ale i v srdcích diváků, kteří si dodnes užívají pohledu na tuto komediální lahůdku. „Vesnička má středisková“ se tak stala nejen inspirací pro mnohé další tvůrce, ale také nesmrtelným symbolem radosti, smíchu a přátelství v českém filmovém prostředí.

Zdroj: CSFD.cz (odkaz)