Foto: Freepik

Ústřední postavou je Libuše Šafránková v roli Popelky, což také byla její životní role a do smrti zůstala pro většinu fanoušků jako Popelka. Ona sama se ale od této role spíše distancovala a nechtěla být spojována jen s jednou rolí. Václav Vorlíček si ne jedenkrát posteskl, že ho mrzí, že je nemožné přesvědčit Libuši Šafránkovou, aby se zúčastnila jediné akce spojené s propagací snímku.

Dalším nezapomenutelným faktem ohledně tohoto snímku je určitě hudba a ústřední motiv „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš“, který také nazpíval Karel Gott. Autorem této hudby je Karel Svoboda, který za toto své mistrovské dílo dostal rovných 40.000 Kčs. Jen si připomeňme, že v roce 1973 byla průměrná mzda 2.164 Kčs. Je to sice trochu drahé, ale nezapomínejme na to, že právě tato hudba je jednou z věcí, které činí tento film nesmrtelný.

V době natáčení této pohádky bylo Libušce Šafránkové necelých dvacet let a v pase měla úctyhodných 53 centimetrů. Člověk si přitom říká, že by byl rád za dvojnásobek. Další zážitek měli herci při natáčení scény, kdy se princ a jeho druhové brodí sněhem, aby dohonili Popelku. Sníh byl totiž tak hluboký, že se v něm herci prakticky nemohli pohybovat, natož utíkat.

Proto musel štáb jít a cestičku prošlapat a následně rozestavit kamery a nasvítit scénu tak, aby si toho divák nevšiml. Většina z vás si asi myslí, že klasická pohádka je ta, kde figuruje princ, krásná princezna a ti se na konci políbí. Všimli jste si ale, že v celé pohádce si princ s Popelkou nedají ani jeden polibek?

Herci si natáčení bohužel moc neužili, protože jim celou práci znepříjemňovalo počasí, mráz, ale také protivný řidič autobusu. O tom Pavel Trávníček prohlásil: „Přistavili starý hnusný linkový autobus, který jezdil po okolních vesnicích. V něm seděl náš socialistický šofér. Vždy jsme mu říkali: Zatopte nám, prosím, je nám strašná zima. Na to nám vždy odvětil. Hovno! Šetřím naftu, nic nebude!“ Od Pavla Trávníčka pochází i další zajímavost. Byl to skutečný chudák. Když se natáčela scéna, kdy utíká ze zámku za Popelkou, nepřálo mu počasí. Právě díky povětrnostním podmínkám musel tuto scénu natáčet znovu asi 50-krát.

Poměrně vtipné ale bylo natáčení jedné ze závěrečných scén, kdy přijede princ nad ránem na statek. Režisér Václav Vorlíček na to vzpomíná se slovy: „Najednou se Vladimír Menšík s Vítězslavem Jandákem večer ztratili. Později vyšlo najevo, že byl z toho pořádný mejdan. Ráno jsme nasedali do autobusu a Menšík nikde. Ale pak si někdo všiml, že chybí i jeho auto a řekl, že jel asi napřed. Dál jsme tedy nečekali, a když jsme dorazili na místo, opravdu seděl na zemi a dělal, že čte noviny. Předstíral, že je úplně v pořádku a musí na nás čekat. Samozřejmě v pořádku nebyl, ale něco z těch novin mu zřejmě proniklo do mozku, protože když pak měl zavolat radostné „Ať žije Popelka“, zařval místo toho z plných plic: „Prověřte Bangladéš!“ 

Zdroj: CSFD.cz (odkaz)