Foto: Freepik
Příběh, který jde ke kořenům Středozemě
Prsteny moci se zaměřují na události tisíce let před těmi, které známe z trilogie Pán prstenů, a diváka přivádějí do Druhého věku Středozemě – do doby, kdy Sauron teprve začínal svou cestu k moci. Tento příběh zachycuje nejen zrození legendárních Prstenů moci, ale také sílící konflikt mezi svobodnými národy a Sauronovou hrozbou. V centru dění jsou elfské království Eregion a slavný mistr klenotník Celebrimbor, jenž se podílí na stvoření Prstenů, a město Númenor, hrdá říše lidí, která brzy pocítí následky politických intrik a touhy po moci. Tyto události, které by mohly být samy o sobě fascinující, představují velký potenciál pro epické vyprávění.
První dojmy: vizuální krása, která nepřekryje slabiny
Předchozí filmové adaptace, zejména trilogie Pán prstenů Petera Jacksona, nastavily laťku extrémně vysoko, pokud jde o vizuální styl, kostýmy a atmosféru. Jackson vytvořil svět, který byl vizuálně působivý a zároveň věrný Tolkienově poetice. Prsteny moci jdou ještě dál: scenérie a lokace jako Eregion, trpasličí Khazad-dûm a ostrov Númenor jsou zobrazeny s takovou precizností a úžasným detailem, že člověku až bere dech. Na každém kroku vidíme, že Amazon investoval obrovské prostředky do vizuální stránky, a každý záběr je vizuálním uměleckým dílem.
Ale zatímco Jacksonův Pán prstenů vyvážil vizuální krásu s emocionální hloubkou, Prsteny moci často připomínají lesklou kulisu, která na povrchu oslňuje, ale postrádá emocionální kořeny. I když je seriál vizuálně působivý, často se nám nedostává pocitu, že bychom byli součástí živoucího světa, kde má každá řeka, les či hora svou historii a význam.
Hluboké rozdíly mezi postavami a jejich vývojem
Zatímco trilogie Pán prstenů se zaměřila na malou skupinku postav, jejichž vývoj a vztahy byly středobodem příběhu, Prsteny moci se pokouší přenést tento aspekt do série s množstvím hlavních i vedlejších charakterů. Přestože postavy jako Galadriel nebo Elrond mají před sebou zajímavé příběhy, v jejich osobním vývoji často postrádáme hloubku. Postavy jsou představeny se základními charakteristikami, ale jejich motivace a rozhodnutí nevyznívají vždy autenticky.
Galadriel, která byla v původních příbězích záhadná a plná moudrosti, se zde objevuje v mnohem drsnější roli bojovnice, která se zaměřuje na boj proti Sauronovi za každou cenu. Tento nový přístup přidává její postavě novou dimenzi, ale současně z ní činí někoho, kdo působí méně uvěřitelně a přirozeně. Zatímco Frodo či Aragorn v Jacksonově trilogii procházeli cestou plnou vnitřních bojů a pochybností, postavy Prstenů moci působí, jako by jim chyběla ta hloubka, která byla u Tolkiena klíčová.
Dějová linie a příběhové komplikace
Kromě hlavních lokací, jako je Eregion a Númenor, nám seriál představuje i další oblasti, kde probíhají příběhy, které jsou místy napínavé, ale jindy příliš složité a zbytečně roztříštěné. Například hobití příběh se zde objevuje jako vedlejší linie, která sice může diváka potěšit připomínkou tradičních „malých“ postav z původního díla, ale celkově působí spíše jako okrajový dodatek.
Zatímco v Pánovi prstenů bylo vše jasně propojeno a každý příběhový oblouk přispíval k velkému obrazu, Prsteny moci se snaží vybudovat svět z tolika různých příběhů a lokací, že to má na konečný výsledek opačný efekt. Zdejší dějové linie působí někdy nespojeně, a seriál tak ztrácí na soudržnosti. Navzdory tomu, že má seriál k dispozici bohaté Tolkienovy texty jako Silmarillion, často se zdá, že tvůrci tápou, jak uchopit tuto komplexnost a přetavit ji do poutavého celku.
Númenor a jeho politické intriky
Jedním z nejvýraznějších míst Prstenů moci je ostrov Númenor, mocné království lidí, které má být předobrazem velkolepé a zkažené říše, jakou se později stane Gondor. Númenor je fascinující zejména svou směsí kulturního a historického odkazu, avšak seriál zde selhává v dodání skutečného napětí. Politické intriky v Númenoru se zdají povrchní a nepřinášejí ten stejný dramatický náboj, který známe z Jacksonových filmů.
Přestože je Númenor vizuálně skvostně ztvárněn, jeho politická linie působí někdy až jako nucené drama, které se odehrává na pozadí krásných kulis, ale skutečně nevytváří tolik potřebné napětí. Série se snaží propojit Númenor s dalšími příběhovými liniemi, ale většina těchto spojení působí uměle a nedostatečně přirozeně.
Srovnání s původní trilogií a význam odkazu Tolkiena
Vraťme se nyní k tomu, co činí Jacksonovu trilogii Pán prstenů tak jedinečnou. Byla to pečlivá práce s příběhem, ve kterém se spojují základní hodnoty a myšlenky Tolkiena – boj dobra proti zlu, otázky odvahy, přátelství, ale i vnitřní slabosti a pokušení. Jackson dovedl tyto prvky zachytit s respektem k Tolkienově poetice, což vedlo k tomu, že si diváci jeho adaptaci stále váží jako věrného a respektujícího obrazu Tolkienova díla.
Prsteny moci tuto hloubku a tento respekt místy postrádají. Namísto otázky, jaký význam mají konkrétní postavy a jejich rozhodnutí, se příběh rozplývá do spletitých linií bez jasného směru. Ačkoliv má seriál před sebou ještě několik sérií, pokud tvůrci neudělají zásadní změny v přístupu k ději a postavám, riskují, že se Prsteny moci stanou spíše pozlátkem, které nedokáže skutečně zachytit Tolkienův svět.
Závěrem: Ambice vs. obsah
Seriál Prsteny moci bezpochyby přináší do světa televizní produkce nový standard vizuální kvality. Každý záběr je pastvou pro oči, a divák má často pocit, že sleduje film s nejvyššími produkčními hodnotami. Ale podobně jako mnoho velkolepých projektů, i Prsteny moci bojují s otázkou, jak vyvážit krásu obrazu s hloubkou příběhu a věrností svému předobrazu.
V konečném hodnocení je Prsteny moci jakousi prázdnou ozdobou na Tolkienově mistrovském díle. Pokud budou tvůrci pokračovat stejným směrem, riskují, že seriál, který má potenciál stát se něčím nezapomenutelným, zůstane jen povinnou položkou mezi fantasy projekty, jejíž hloubka bledne ve srovnání s původní trilogií.
Zdroj: imdb.com (odkaz)
