Foto: Gamebot, autor: Vendula Erlebachová

K létu patří i klasické české filmové komedie. V minulém článku jsme se podívali na zajímavosti ze zákulisí natáčení trilogie „Slunce, seno, …“ Proto jsme se rozhodli podívat se na další výbornou letní komedii, a to „Jak dostat tatínka do polepšovny“. Tato rodinná komedie získala srdce diváků svým neodolatelným humorem a výjimečnými výkony herců.

Film, který je volným pokračováním snímku „Jak vytrhnout velrybě stoličku“ z roku 1978, si získal oblibu nejen u dětí, ale také u dospělých. Skrývá však i zajímavé události, které se staly během natáčení a přidaly k jeho kouzlu. Někdy se zkrátka stane, že herci spontánně zareagují a režisér se rozhodne tento záběr ve filmu ponechat. Tím získá film na hodnotě.

Příběh filmu vypráví o rodině, která prochází komplikovanými vztahy a snaží se najít společnou cestu, ač mají odlišné názory na život. Hlavní roli třináctiletého Vaška ztvárnil talentovaný Tomáš Holý, který v útlém věku získal titul dětské herecké legendy. Jana Preissová a František Němec si zahráli rodiče Vaška a jejich výkony přidaly filmu na autentičnosti.

Zajímavostí je, že původně měl být první díl spíše dramatem a ne komedií. Komedii z toho prý udělal až Tomáš Holý díky svému bezprostřednímu vystupování při natáčení a tím změnil směr filmu a podílel se na vzniku výjimečné rodinné komedie. Původně se ale mělo jednat o vážné drama, kdy matka samoživitelka nalezne náhodou po několika letech svou starou lásku.

Natáčení samotného filmu bylo plné nečekaných momentů. Scéna, kdy Luboš padá ze skály, nebyla rozhodně plánovaná, šlo o nešťastnou náhodu, která se stala během natáčení přihodila. Herci museli pokračovat a všichni byli rádi, že incident dopadl jen s odřeninami. Režisérka Marie Poledňáková preferovala spontánnost a přirozenost, a proto neprozrazovala hercům děj ani jejich repliky, což dodalo filmu na autentičnosti.

Důležitou roli při tvorbě filmu sehráli i samotní herci, kteří na konci natáčení prvního dílu (Jak vytrhnout velrybě stoličku) začali uvažovat o pokračování. Inspirace herců přivedla režisérku k natočení volného pokračování „Jak dostat tatínka do polepšovny“.

Herečka Jana Preissová původně váhala, zda tuto roli přijme, protože byla těhotná a obávala se o zdraví svoje i svého miminka. Její muž Viktor Preiss ji však přesvědčil. V době natáčení tak byla Jana Preissová na mateřské dovolené a o oba syny se staral Viktor Preiss. Do okolí zámku Hrubá skála vyrazil spolu s manželkou a dětmi a Jana musela během natáčení kojit. Nyní mohou diváci děkovat panu Preissovi, protože bez jeho manželky by film ztratil své kouzlo.

Během natáčení došlo i k neplánovaným komickým momentům. Při scéně, kdy děda pumpoval vodu ze studny, naplnil štáb studnu teplou vodou, ale výsledkem byla Tomášova pára z těla, což vyvolalo smích všech přítomných. Při dalším pokusu již voda tekla studená, což pro byl mladého herce šok.

Tomáš Holý si příliš hlavu se scénářem nelámal. Pokud zapomněl nějakou větu, vymyslel si zkrátka jinou. Důkazem toho je i jeho slovo „zašprclo“. To samozřejmě původně ve scénáři nebylo, ale vzhledem ke spontánnosti ho tam Marie Poledňáková nechala.

Jako filmové kulisy pak Marie Poledňáková využila okolí Prachovských skal a rybníka Věžák. U stejného rybníka se pak natáčela i známá pohádka Bajaja. Co se týče slavného „Dračího zubu“, tak ten měl hned tři filmové lokace. Pohled ze zdola, kdy Vašek kouká na Luboše, je Dračí Věž u zámku Hrubá skála.

Pohled z dálky je pak Skautská věž a nachází se tamtéž. Pohled, kdy je Vašek s Lubošem na vrcholu je vyhlídka „U Lvíčka“ kousek od zámku Hrubá skála. Slavná chalupa se ve filmu sice nachází přímo u rybníka Věžák, ale ve skutečnosti je v obci Dobšice, která se nachází nedaleko rybníka.

Ke konci filmu je děda na hřbitově spolu s Vaškem. Tento hřbitov je pak přímo v obci Hrubá skála, a důvodem je skutečnost, že Marie Poledňáková zde má pochovánu rodinu. Taky jste si říkali, jak Jana Preissová umí dobře cvičit, když se rozcvičuje před chalupou. Nejde však o Janu Preissovou, ale náhradnici a sólistku Národního divadla, Hanu Vláčilovou. O zástupci uvažoval i listonoš na Babettě v podání pana Nárožného při scéně, kdy má vjet do rybníka. Nakonec se ale rozhodl, že to natočí sám.

Možná jste také nevěděli, že v době, kdy se natáčela tato komedie, měla Marie Poledňáková těžkou chřipku, ale vzhledem k tomu, že vše měla ve své hlavě a měla zajištěný celý štáb a herce, musela i přesto natáčet. Větší část film tak točila ve vysokých horečkách. Poslední zajímavost se týká hasičského auta Praga Grand z roku 1920. Tohoto veterána pojmenoval Luděk Sobota, jako zootechnik Vlk, nostalgicky „Máňa“. Odkazuje tak na jméno traktoru z filmu „Jáchyme hoď ho do stroje!“ Nyní se tento veterán nachází ve stále expozici ve Zbirohu na Rokycansku.

Zdroj: csfd.cz (odkaz)