Foto: Gamebot, autor: Lukáš Erlebach
Vyhrál si i s takovými drobnostmi, jako jsou automobily s různým výkonem a tahem do kopce či s dobovými plakáty. Od stejného designéra pak pochází neméně slavná česká hra Kingdom Come: Deliverence, na kterou jsme již dělali také recenzi. Zpátky ale ke hře Mafie.
Díky úspěchu se této hry chytili Američané a vydali ještě další díly, které dle mého názoru něco málo ztratili. Z pohledu dnešní doby je ale hra Mafia: The City of Lost Heaven trochu zastaralá, což je vidět na nedokonalých stínech, hranatých obličejích se špatnou mimikou nebo na fyzice ve hře. To není kritika, protože si této hry velice vážím, ale přiznejme si, že má svá léta.
Studio Hangar 13 se proto rozhodlo předělat původní verzi Mafie a udělat z ní nový remake. Byl to již od počátku těžký úkol, protože hra je skutečně ikonická. Jde o to zvolit nějaký dobrý kompromis mezi zásahem a modernizací a ponecháním stávající podoby. Vývojáři zachovali více či méně děj i strukturu celé hry. Dokonce zkusili ponechat i většinu původní mapy a spíše ji rozšířili o venkov. O konkrétních změnách si ale povíme v odstavcích níže.
Seznam misí
Hned na počátku naší recenze si musíme představit seznam jednotlivých misí, které v podstatě korespondují s původní sérií:
Prolog (1938)
Nabídka, která se neodmítá (1930)
Uprchlík
Molotov Party
Běžná rutina
Intermezzo 1 (1938)
Fairplay (1932)
Sára
Radši si zvykej
Coura/Kněz
Intermezzo 2 (1938)
Výlet do přírody (1933)
Omerta
Návštěva lepší společnosti
Skvělý obchod
Intermezzo 3 (1938)
Dobrou chuť (1935)
Všechno nejlepší
Bastard se štěstím
Smetánka
Intermezzo 4 (1938)
Volební kampaň (1938)
Jen tak pro radost
Melouch
Smrt umění
Epilog (1938–1951)
Děj se nezměnil, charakter postav ano
Celá hra se odehrává v období 30. let minulého století ve městě podobném Chicagu. Tommy Angelo se v jedné poklidné kavárně setká s detektivem Normanem kvůli tomu, že už nechce žít jako doposud. V původní Mafii to vypadalo divně, protože Paul, Sam a Tommy byly nerozlučná trojka a vše bylo úžasné a najednou si jde stěžovat detektivům.
V remaku je to lepší, protože v průběhu hry si Tommy postupně uvědomuje, co jeho práce obnáší. Na začátku je euforie ze snadno získaných peněz a postupně přichází uvědomění si krutosti a nelidskosti. Celé to končí až jakýmsi znechucením, které vygraduje právě až v setkání s detektivem Normanem. Za mě je to takto lepší. Děj je stejný, ale charaktery jednotlivých postav se zkrátka trochu pozměnily.
Během vyprávění svého životního příběhu detektivu Normanovi chce Tommy ochranu pro sebe, svou manželku a svou dceru. U mafie se totiž zrada neodpouští, a proto mu celá jeho rodina Salieriho jde doslova po krku. Tommy věděl do čeho jde a že zrada se neodpouští. Dokonce mu to říkal Don Salieri přímo v první cutscéně.
V čem se remake liší?
Jak již bylo řečeno, tak se remake v prvních misích drží skutečně své předlohy. Změnu jsem zaznamenal akorát v misi uprchlík, kde běžíte jinými uličkami a oproti originálu nemůžete běžet přímo, ale běžíte například přes dřevěnou budku. Je to taky první mise, kde můžete volně chodit, takže mě na začátku utloukli, protože je tato hra velice citlivá a nebyl jsem ještě na ovládání zvyklí.
Oproti originálu jsou zde i nějaké další prvky, jako například schování se za zábradlím pomocí tlačítka CTRL. Docela mne překvapilo v Molotovu koktejlu, že když máte pistoli a někdo k vám přijde příliš blízko, tak nemůžete střílet. Když přepnete na pěstní souboj, neovládá se levým tlačítkem myši, ale tlačítkem ALT. To jsou ale spíše takové drobnosti.
První znatelné odklonění od originálu je až v misi Sára, která je na jednu stranu podobná, ale liší se v charakteru postav. V původním scénáři je Sára taková prostá a vyplašená holka. V remaku je to holka, co se s tím nemaže a moc dobře ví, co jsou mafiáni zač. Obecně mi přijde, že tento remake není již taková ta romantická pohádka z podsvětí, ale jde o vyzrálejší verzi.
To stejné platí i o Tommym, Samovi a Paulim. V originále by vám mohlo přijít, že to jsou nerozluční kamarádi. Zde jsou prezentováni spíše jako kolegové z práce. Vývojáři poskytli obecně více prostoru pro jejich vzájemné dialogy či odhalení jejich emocí a vztahů. Jsou zde také mise, které jsou o mnoho akčnější, jako je například Melouch.
I když vývojáři přistupovali k originálu s citem, mohli dle mého názoru do remaku trochu více zasáhnout. Naprosto podceněná je pak příroda. V remaku je možnost vyrazit si do přírody, ale je to prakticky k ničemu. Domy jsou zamčené a žádnou aktivitu zde nemůžete vykonávat krom jezdění v autě. Trochu mě to zklamalo a je to podle mě promarněná šance. Když to porovnám s Kingdom Come, kde v přírodě máte množství aktivit, je tohle zkrátka špatně.
Foto: Gamebot, autor: Lukáš Erlebach
Český dabing
Mafia: Definitive Edition dostala český dabing a zachovala si i některé původní dabéry, jako je Marek Vašut nebo Petr Rychlý. Co mě také trochu zklamalo je scénická hudba. V originále byl hudební doprovod podle toho v jaké části města se nacházíte. Zde si můžete pustit maximálně rádio, ale to není nadabované a moc mu rozumět není. Tohle je velká škoda, protože ta hudba byla ikonická a dodávala celé hře typickou atmosféru. Nyní je to takové potiché ježdění po městě sem a tam.
NPC postavy nic moc
Vývojáři si sice pohráli s hlavními postavami i provedením detailů chodníku, domů, atd. Zapomněli však na NPC postavy obyčejných chodců, které jsou téměř totožné, jako v originále. Ten je ale dvacet let starý. Byl bych raději, kdyby vývojáři vydali hru o rok později a ještě na ní trochu zapracovali. Když to porovnám s Kingdom Come od Dana Vávry, tak je to prostě o level níž.
Promarněná šance
Podobně jako je to v přírodě bych čekal, že vývojáři využijí tak obrovské a rozsáhlé město. Máte ale domy, kam nejde vstoupit, množství bočních uliček a nic jiného. Již ve hře GTA Vice City můžete třeba vylézt na střechu, vloupat se do domu nebo si v krámě koupit nový oblek. Zde nemůžete prakticky nic. Vývojáři vám dovolí akorát sebrat pár časopisů, ale to nikoho nevytrhne. Je to opět nedodělané. Prostě ta hra má jméno a své fanoušky a vývojáři to mohli více propracovat.
Verdikt:
Remake Mafia: Definitive Edition byl plný očekávání, která se v mnohém nenaplnila. Když to shrnu, tak jen předělali postavy a změnili jim charakter. Málem bych zapomněl, že přidali i možnost jezdit na motocyklu. Jinak je to celkem zklamání, a to hlavně pro promarněnou šanci. Vývojáři zcela odbyly možnost jakýchkoliv dalších aktivit v přírodě či ve městě.
Ve městě je přitom mnoho zákoutí a bočních uliček, kde se dá dělat všelicos. Zklamání bylo i odebrání ikonické hudby, která doprovázela původní titul. Změnu prakticky nezaznamenali ani NPC postavy na chodníku, které nemají mimiku a ploché obličeje. Hra jako taková je dospělejší a temnější. Zároveň se zde i více střílí. Nicméně mi přijde, že to je taková nudná jízda autem v tichosti sem a tam. Tuto hru bych si zahrál klidně znovu, ale možná jen z nostalgie. Nebo spíše bych si asi pustil původní originál, který má sice horší grafiku, ale v mnoha věcech je prostě lepší. Příště by to chtělo, kdyby vývojáři na tom pracovali o trochu déle.
Děkujeme za zapůjčení hry Mafia: Definitive Edition webu key4you.cz.
Zdroj: uživatelské hodnocení Gamebot
Hodnocení 6/10