Foto: Gamebot, autor: Lukáš Erlebach
Tato hra byla revoluční již od svého počátku a mezi hráči vyvolala pozdvižení. Je zde podle mě několik důvodů. Předně se hra odehrává v Čechách v krásném prostředí posázaví a navíc je fakticky přesná. Má dobrou grafiku a uspokojivou fyziku. Posledním aspektem, který slýchávám od hráčů, je otevřený svět.
Tuto hru bych přirovnal k druhé takové hře, a to je Mafia. I tam byla revoluční grafika a fyzika a zároveň otevřený svět. Toto prozatím není hodnocení hry, ale jen shrnutí názorů a hlasů, které se o Kingdom Come šíří. Každopádně se podíváme na různé aspekty hry i na příběh samotný. Předně bych chtěl ještě poděkovat obchodu key4you.cz za zapůjčení hry za účelem testování.
Základní příběh
Hned na začátku recenze musím říci, že na rozdíl od jiných her, zde není striktně daná dějová linka. Je zde základní příběh a bezpočet bočních questů, kterým se můžete věnovat, ale nemusíte. Celá hra je zasazena do počátku patnáctého století, do období po smrti císaře Karla IV. Vláda připadla jeho synu Václavovi.
Ten ale nebyl tak dobrý panovník jako jeho otec a také měl slabost pro různé neřesti. To se mnohým příslušníkům šlechty nelíbilo, a tak požádali jeho bratra Zikmunda, uherského krále, který měl přispěchat české šlechtě na pomoc. Zikmund zajal Václava a začal napadat šlechtice, kteří jsou věrni Václavovi.
Právě v tomto okamžiku začíná příběh. Vaší postavou je Jindřich, syn kováře a mečíře ze Skalice. Nástup v této hře je pomalý a pozvolný. Jste prostě výrostek, který se bez cílu potlouká ulicemi, koketuje s holkama a občas pomůže tátovi. Vše vypadá naprosto idylicky. Za chvíli se ale vše změní.
Ráno požádá otec Jindru, aby mu došel pro uhlí, protože budou dělat přenádherný meč pro Skalického pána Racka Kobylu. Jde o opravdu mistrovskou práci. Racek Kobyla je spokojený a požádá Jindru, aby mu meč donesl poté, co bude zcela hotov. Jindra tak má u sebe vzácný meč.
Najednou se ale objeví kumání. To jsou uherští bojovníci podléhající právě Zikmundovi. Racek Kobyla je totiž velice věrný ve službách krále Václava. Zikmund tak přišel a celou vesnici vypálil. Přímo před očima Jindry zabijí vojáci jeho rodiče. Jindra jen stěží uteče na nedaleká Talmberk.
Ten sice není nějakou pevností, ale přeci jen má alespoň kamenné hradby na rozdíl od Skalice, kde jsou hradby dřevěné. Tamní pán je překvapen, co se ve Skalici stalo a nabídne Jindrovi nocleh. Večer se objeví dusot a světla, takže posádka na Talmberku má pohotovost. Nejsou to však kumáni, ale jde o přeživší ze Skalice, kteří se ukryli na malém hrádku ve Skalici. Racek Kobyla je upřímně rád, že Jindra přežil a požádal Talmberského pána, aby Jindru za každou cenu udržel na hradě v bezpečí. Oni zamířili na větší hrad do Ratají.
Jindra ale neuposlechl a večer utekl z Talmberka. Potřeboval totiž zpět do Skalice, aby své rodiče pohřbil. Když svou povinnost dokonal, objevili se ještě lapkové, kteří přišli obrat oběti tohoto neštěstí. Jindra se nedá a tasí proti nim svůj meč. Vzhledem k tomu, že nemá moc zkušeností ho zkušení rytíři snadno přemůžou.
Meč, který měl Jindra odevzdrat Rackovi ze Skalice mu byl vzat. Naštěstí šla kolem mlynářka Jana, která přivolala Talmberskou posádku. Jindru vzala s sebou ke svému strýci, mlynáři v Ratajích. Dá se říci, že toto je první klíčový moment ve hře, kdy Jindřich uteče na hrad Talmberk, aby našel pomoc a začal budovat svou pozici ve světě. Po několika peripetiích a konfliktech s mocnými šlechtici a intrikami se Jindřich stává klíčovou postavou v boji o královský trůn.
Na Talmberku Jindřich začíná budovat své schopnosti a získávat si důvěru vlivných osob. Stává se součástí velkého politického spiknutí, když se snaží zjistit pravdu o událostech, které vedly k vyvraždění jeho vesnice. Během svého putování zjišťuje, že konflikt mezi králem Václavem IV. a jeho bratrem římským císařem Zikmundem má dalekosáhlé následky pro celé království.
Zbytek hry je vlastně jen o tom, že Jindra se snaží nalézt tohoto rytíře, který ho obral o meč pána Racka Kobyly a zároveň chce pomstít své rodiče. Takto se přemístí z Talmberka do Ratají a k ratajskému pánu Hanušovi. Ten však není pán, protože majetek a panství patří panu Ptáčkovi. Ten přišel v brzkém věku o rodiče.
Jako prozatimní správe byl ustanoven králem Václavem Hanuš z Lipé (ve hře ho ztvárnil přímo autor Daniel Vávra). O předání majetku zpět do rukou pana Ptáčka může rozhodnout jen král, který je toho času uvězněn. Takže pan Ptáček tráví své volné dny na honu, protože nemá rád, jak ho Hanuš neustále poučuje.
Jindra, i když je mladý bezdomovec, dostal úkol pracovat jako strážný ve službách pana Racka Kobyly, který také našel své útočiště v Ratajích. Během své první obchůzky měl dohlédnout na to, že všechny hospody zavřou v čas. V jedné se ale svítí a je zde pan Ptáček s přáteli. Jindra se naštve a popere se s ním.
Přijde Hanuš a Ptáčkovi vynadá, že ještě nespí, ale Jindru také pokárá, protože jako kovář si nemůže dovolit napadnout šlechtice, které navíc celé panství patří. Za trest se spolu mají vypravit na hon. Tam se zpřátelí a pan Ptáček upadne do zajetí malé skupinky kumánů.
To bude vlastně první Jindřichův souboj – musí zabít kumány a dostat pana Ptáčka ze zajetí. Když ho pak dostane zpět do Ratají, všichni jsou Jindrovi zavázáni. Jindra tak začíná pracovat ve službách ratajského pána. Jelikož je ale nezkušený a neumí bojovat, poprosí Hanuš svého zbrojmistra, aby ho něco naučil.
Zde si dovolím soukromou poznámku. Doporučuju cvičit obratnost, boj a sebeobranu co nejvíce v bočních questech. Pokud od tohoto momentu půjdete dál po hlavní dějové lince, nemáte skoro šanci na úspěch. V dalších úkolech se musíte vypořádat třeba s bandou lapků, které nepřemůžete jen se základní znalostí práce s mečem.
Dále vás zavede hlavní dějová linka do maštale ratajského pána v Rovné, kterou někdo celou vyvraždil. Různým vyšetřování se dostanete k táboru českých žoldáků a kumánů, který se ukrývá nedaleko. Následně se ale lapkové usídlili na Talmberku, kde zajali Racka Kobylu. V tomto momentu zjistíte, že je Racek Kobyla váš otec.
Ke konci hry je to již jen o boji. Jindru zajmou lapkové a uvězní ho. Jemu se ale podaří uniknout a dostat se zpět do Ratají. Vrátí se za nedlouho i s posádkami z Ratají, Skalice a Talmberka. Společně tak zaútočí na lapky a kumány a definitivně se jich zbaví. Po tomto souboji je Jindra oficiálně uznán jako nemanželský syn Racka Kobyly a místo ve mlýně může nocovat v komnatách na hradě. Polepšil si i co se týče oblečení.
Vedlejší questy Kingdom Come
Ve hře Kingdom Come na rozdíl od ostatních her máte i bezpočet vedlejších questů. To sice je i u jiných her, ale tam jste tak nějak tlačeni a nuceni se stejně k hlavní dějové lince vrátit. Vy ale můžete odbočit a jen tak se potloukat po krajině, lovit zvěř, obchodovat, udělat si povolení na myslivce a tříbit svůj charakter a vlastnosti.
Můžete se věnovat i cvičení svého psa, sbírání bylin, čtení, alchymii, obratnosti, výdrž, charismatu, opravování oblečení a zbroje a mnoha dalším věcem. To se mi na této hře velice líbí, protože nabízí neskutečnou variabilitu. S každým posunem vaších dovedností v konkrétním oboru se vám otevře nový perk.
Zpravidla máte na výběr z několika perků a vy si vyberete, který je pro vás nejlepší. Zde znovu pomáháte formovat svou postavu. Je tak jen na vás, zda bude charismatický lidumil nebo krvelačný lapka. Seznam vedlejších perků zde ani nemohu vyjmenovat, ale když to shrnu, tak v každé hospodě, u každého rychtáře či u každého mlynáře můžete dostávat úkol.
Můžete se ale zeptat i kožedělníka, který bude rád, když mu budete nosit dobré kůže. Za vydělané peníze si pak můžete dokoupit lepší zbroj. Zde bych jen upozornil na to, že u každé zbroje či zbraně jsou nastavené parametry, kdy můžete tuto zbroj či zbraň ovládat. Doporučuju si to přečíst a zkusit si své hodnoty tak vylepšit, abyste na to dosáhli.
Způsobů, jak projít tuto hru je mnoho, ale pokud chcete jen jít čistě po základní lince, potrvá prý hra něco okolo osmi hodin. Já jsme se docela zasekl jezděním po krásné krajině a obdivováním detailů a nejspíš si budu užívat tyto vedlejší questy. Ze hry tak jednoznačně čiší ta dobová atmosféra, která je umocněná nejen maximálními detaily, ale také nádhernou hudbou.
K vyřešení questů zde máte i skromnou navigaci, která vás nasměruje třeba do okolí města Rovné nebo v okolí Ratají. Nikdy vám ale neukazuje přesné místo, musíte prostě jít, zeptat se, domyslet si a důkladně pátrat. Zase zde máme obraz toho, jak byste to asi dělali i v reálném světě. Tam vám taky nikdo nebude šipkou ukazovat, kam jít.
Posázaví – herní plocha
Herní plocha je prakticky identickou kopií reálné krajiny rozprostírající se okolo Sázavy. Dan Vávra si dal tu práci a nastudoval si tamní rozložení domů, cest a nejmenších detailů. Tuto taktiku využil i ve hře Mafia a osvědčila se mu. Teď místo prostředí v Americe ve 30. letech využil naši krajinu.
Rozloha herní plochy je zhruba šestnáct kilometrů čtverečních, což může být pro někoho málo, ale pokud to jdete pěšky, je to pořádný kus. Navíc si musíte uvědomit, že zde vývojáři do detailu propracovali každý potůček, každý kamínek i každé stéblo trávy. Chvílemi ani nevím zda koukám na film nebo hraju hru.
Když třeba nad Talmberkem zapadá slunce a vy vidíte ten odraz v každé louži a zároveň se stébla kymácí ve větru, je to skutečně hyperrealistické. Navíc nesmíme opominout i to, že nešlo o smyšlený svět, kam si můžete zasadit jakoukoliv budovu kam chcete, jak tomu bylo u Mafie. Zde máte reálnou kopii světa, což je vždy o mnoho složitější.
Líbí se mi, že zde není jen čistý hon za plněním úkolů, ale prostě žijete život Jindřicha. Musíte se starat o to, aby byl čistý, zdraví, najedený a měl dobrou pověst. Můžete si jít do hospody, popovídat si, zahrát kostky a napít se něčeho ostřejšího. Když to s veselím přeženete, půjdete na noc do šatlavy. To prostě zase podtrhuje celkovou atmosféru, která vás vtáhne do děje. Zvláště vtipné mohou být i některé cutscény. Není žádný problém si večer začít hrát tuto hru a najednou zjistit, že už vám zvoní budík, abyste vstávali. Zjistíte tak, že jste pařili celou noc.
Svoboda rozhodování
Vývojáři již dopředu avizovali, že chtějí dát hráči svobodu v rozhodování. Tento slib skutečně dodrželi. Samozřejmě nemohli vám dát úplnou volnost, protože cílem je hru dohrát, ale můžete ji hrát jak dlouho chcete a také k cíli dojít několika způsoby. Někdy je zde striktně daný scénář.
To platí zejména na začátku. Pokusil jsem se zneškodnit stráže ve Skalici a sebrat jim zbraně a utéct ještě před příchodem kumánů. Ti ale stejně přišli a mrtví strážní byli zase naživu a já bez zbraní. To se ale nedá autorům vůbec vyčíst, protože to snad ani jinak udělat nejde.
RPG mechanismus na jedničku
RPG mechanismus této hry pracuje na jedničku a nemůžu mu nic vytknout. Vše dobře funguje a jednotlivé dovednosti se prostě doplňují. Navíc je vše intuitivní a málokdy jsem musel kouknout do nápovědy, jak se něco dělá. Co ale mám skutečně rád je, že mohu trénovat Jindru.
Ten pod mýma rukama roste a zlepšuje se. Nejde však jen o čísla, ale o skutečnost. Když máte zbraně na úrovni 4 tak nezabijete ani pocestného, ale když je vylepšíte na 6 zvládnete již i lapku. Prostě z takového floutka, který neměl žádný cíl se pomal stává mladý muž, který je vzdělaný a umí se poprat se životem.
Stejně tak musíte dávat pozor na spoustu aspektů. Pokud nejste čistí, tak se vás obchodník lekne a nechce s vámi obchodovat. Jestliže navštívíte lázně, necháte se omýt, vyprat oblečení a poveselíte se s lehkou děvou, tak vám dovolí i smlouvat na ceně. Prostě toto není hra, ale kus reálného středověkého života.
Bojový systém
Bojový systém je kapitola sama pro sebe. Je docela odlišný od všech jiných her, takže je potřeba, aby se ho nenaučil jen Jindra, ale také vy. Je pak jen na vás, jestli se upnete na dlouhé meče, krátké meče, palcáty či boj beze zbraně, ale je potřeba se u zbrojíře Bernarda v Ratajích naučit nějaké chytré chvaty, které vám pomohou zvítězit.
Samotný boj je pak více než realistický, a to mluvíme i o soubojích těžkooděnců v plné zbroji. Když mečem udeříte rytíře, tak cítíte, jak se vám síla úderu zbrzdí. Navíc při dlouhém boji se také rychle můžete zadýchat a musíte poodstoupit. To obzvlášť oceňuji, protože v jiných hrách působí až komicky, jak hlavní postava dokáže bojovat i hodinu bez zadýchání.
V základní dějové lince vám do cesty žádné možnosti, jak se naučit bojovat, nepřijdou. Musíte se sami snažit. O tom jsem už mluvil výše, že je lepší jít za Bernardem, který je na sever od Ratají hned po výlezu z brány. Tam na vás každý den čeká a může vás ledacos naučit. Stejné je to i s lukem.
Není to prostě tak, že vezmete luk, zobrazí se hledí a vy střelíte. I vy se musíte učit. Jak mířit do pravého spodního okraje, jak daleko můžete střílet. Navíc i Jindra se musí zdokonalovat. Nejlepší je to při lovu zvěře nebo na cvičištích. Ze začátku, nebo při dlouhém míření, se ruka dost chvěje. Postupně ale máte ostrou ránu.
Takže to není jako v jiných hrách, kdy prostě máte zbraň a hned s ní zvládnete operovat. Zde si vše musíte zasloužit. Není to však nuda. Mne osobně baví chodit po lese a lovit zvěř, protože u toho jsou nádherná panoramata. Za sebe mohu říci, že luk je pro mne nejlepší možnost, jak vymítit skupinu nepřátel. Můžete je z koně sestřelit lukem, poodjet a opakovat. Když jich zbývá pár, přepnete na ruční zbraň a doděláte vše ručně.
Grafika, zvuk, fyzika
O grafice již byla řeč několikrát, a proto to jen shrnu. Grafika je fenomenální. Skutečně mohu s čistým svědomím říci, že těžko najdete hru s lepší grafikou a také fyzikou. Je rozdíl, když jdu naložený než lehký, když jdu po suché cestě nebo v blátě. Stejně tak i zvukové podtexty, jako je řechtání koní nebo zvuky bojových scén jsou naturalistické.
Nejde o žádné přehnané zvuky. Vývojáři se zkrátka zaměřili na co nejvěrohodnější obraz a ten se jim prostě povedl na jedničku. Nejde ale jen o přírodu, ale i detaily jednotlivých stavení nebo řemeslné techniky dávno zapomenuté. Vývojáři totiž museli nejdříve nastudovat i to, co dělali dříve třeba uhlíři, aby to mohli věrohodně naprogramovat.
Hraní této hry je jako procházka v nějakém skanzenu či archeo-parku. Zvláště milovníci historie a Čech si zde budou vyloženě lebedit. Jsem také rád, že přišel i český dabing. Ten sice není od vývojářů, kteří ho odmítli udělat pro nedostatek financí, ale od amatérů. Nicméně se dabing tak povedl, že ho vývojáři pustili do hry jako update zdarma.
Verdikt
Předně je zapotřebí říci, že i v této hře se dají najít určité drobné chyby. Například mimika některých postav by mohla být lepší. Nikdo ale přece nečekal u hry takového rozsahu, že bude naprosto bez chyby. Nicméně zcela objektivně musím uznat, že atmosféra i zpracování reálií je naprosto dokonalé a Kingdom Come je v tomto na špičce.
RPG mechanika je dobrá a řekl bych, že jsem nepotkal lepší. Líbí se mi i realistické zpracování bojových technik i nemilosrdný proces učení se všemu. Někdo hře vytýká, že si ji nemůžete uložit všude. Jde to pouze pomocí vypití nápoje Sejvovice, vyspáním se ve své posteli nebo dodělání questu.
Zde bych připoměl názor Dana Vávry, který říká, že by to dopadlo jako v jiných hrách, kde prostě stojíte před skupinou nepřátel a neustále ukládáte a nahráváte, dokud je nepobijete. Zde musíte pokaždé vstát z postele, nasednout na koně a dojet tam. To přispívá k realističnosti hry. Musíte se na to připravit a doopravdy si zvolit strategii. Jak se ke skupince přiblížit, zda ve dne nebo v noci, zda ze strany od řeky nebo z kopce.
Každopádně Kingdom Come: Deliverance je prostě jiná hra. Žádnou podobnou na trhu nenajdete. Jde o maximálně propracovaný středověk do těch nejmenších detailů, jako je mísa se zelnými listy na utřeni v kadibudce. I přes svou dokonalost se dá hra v nastavení grafické náročnosti osekat tak, že se rozběhne i na relativně starém zařízení. Nemám moc rád ty hry, které běží jen na počítači za 60 000 Kč. Za sebe tak hru hodnotím jako velice povedenou a dávám ji skóre 9 z 10, a to hlavně kvůli těm strnulým mimickým výrazům.
Do budoucna připravujeme ještě recenze všech jednotlivých DLC, která tato hra nabízí.
Děkujeme za zapůjčení hry obchodu key4you.cz
Zdroj: Uživatelské hodnocení gamebot.cz
Hodnocení 9/10
